Pochybnosti o bezpečnosti energetických nápojů přibývají…
Podle časopisu Frontiers in Public Health, který se problematice energetických nápojů věnoval v přehledném článku (Joao Breda a spol.), se ve výzkumu EFSA umístila Česká republika na 1. místě v Evropě v konzumaci těchto nápojů a to ve věkové skupině 10 až 18 let. Tyto nápoje konzumuje až 86 % adolescentů (např. v Maďarsku pouze 6%), dokonce v kategorii dětí (do 10 let) zakusilo energetický drink až 40% z nich.
Tato ve spotřebě prudce rostoucí skupina nápojů je charakterizována především vysokým obsahem kofeinu, dále taurinu, vitaminů a dalších ingrediencí jako guarana nebo ginseng. Problémem je časté kombinování s alkoholem a to až u 71 % adolescentů konzumujících energetické nápoje. Budivý efekt těchto nápojů totiž potlačuje s alkoholem spojený útlum a výsledkem je déletrvající pití alkoholu s navýšením jeho zkonzumované dávky.
Většina nežádoucích účinků energetických nápojů je spojena s nadbytkem kofeinu, který má tzv. sympatomimetický (neboli sympatikus stimulující) efekt. Berger (Med J Aust, 2006) popsal srdeční zástavu u mladého muže po požití 7-9 energetických drinků spojenou se zvýšenou fyzickou aktivitou (motokrosový závod). Rovněž ve švédské studii (Lehtihet a spol., Läkartidningen 2006) odhalili několik úmrtí za podobných okolností. Avci (Am J Emerg Med, 2013) vylíčil další případ náhlého úmrtí u 28letého basketbalisty, který 5 hodin před zápasem vypil tři 250 ml energetické nápoje a po 30 minutách hry zkolaboval v důsledku srdeční zástavy, a i když byl úspěšně resuscitován, tak nakonec po 3 dnech v nemocnici zemřel.
Toxikologická centra, řešící akutní otravy z různých příčin, zaznamenala zvýšený počet dotazů v souvislosti s nadměrným požitím energetických drinků – v Austrálii z 12 v roce 2004 na 65 v roce 2010, v USA zaznamenaly 4854 telefonátů tohoto druhu (0.2% ze všech). Marketing prodeje těchto nápojů je spojen s vytvářením obrazu zvýšené výkonnosti a v Evropě je podle výzkumů až 41 % adolescentů užívá za účelem zvýšení fyzické výkonnosti.
V kávě je (dle jejího druhu) cca 40 mg kofeinu (např. v 30 ml espressu z Arabicy), např. Red Bull obsahuje v jedné plechovce 80 mg kofeinu, za smrtelnou dávku kofeinu se v toxikologických učebnicích udává dávka 150 mg/kg, tj. pro 60 kg člověka 9 g kofeinu. To by teoreticky při udávaném množství kofeinu v energetických nápojích mělo být mnohonásobně více než množství požitého kofeinu ve výše popsaných tragických případech, ale otázkou zůstává význam a rizika dalších přídatných látek v těchto nápojích obsažených.
Problémy s požíváním energetických nápojů si dobře uvědomují vlády jednotlivých zemí a např. ve Švédsku je prodej těchto nápojů omezen na lékárny a je zakázán u dětí mladších 15 let. V Maďarsku existuje zvláštní daň na nápoje obsahující více než 100 mg metylxantinů (kofeinů) nebo 100 mg taurinu na 100 ml nápoje.
Problémem se již začali zabývat i v České republice, jak o tom psal deník Metro dne 7. 11. 2014. Podle informací uvedených v článku členové zdravotnického výboru Poslanecké sněmovny po vzoru Litvy zvažují zákaz prodeje těchto nápojů dětem a mladistvým.
Autor: MUDr.Martin Opočenský, Ph.D.