“Biologický pas” jako nástroj v boji s dopingem
MUDr. Martin Opočenský, Ph. D. | Čtvrtek 9. 10. 2014 10:38 | Komentáře: Komentáře nejsou povolené u textu s názvem “Biologický pas” jako nástroj v boji s dopingem
Biologický pas je relativně nová metoda boje proti dopingu. Ten, kdo měl možnost na HBO shlédnout pořád Král Švindlu: Příběh Lance Armstronga, pochopí, jak je složité bránit čistý sport, a že je nezbytné stále hledat jeho nové metody. Sportovci a jejich okolí, zdůrazněme pouze někteří, používají stále novější metody nepovoleného zvyšování své výkonnosti. Dlouhodobé sledování individuálních hematologických a dalších (získaných např. analýzou moči) parametrů, což je podstata biologického pasu, je jedna z cest, kterou se rozhodly jít mezinárodní organizace bojující proti dopingu. Tou hlavní je tzv. WADA (World Anti-Doping Agency), založená v roce 1999. Boj proti dopingu je rovněž velmi nákladný, ročně se jeho celosvětová cena odhaduje na 300 mil. dolarů. Myšlenka sledovat dlouhodobý vývoj individuálních parametrů se ukázala jako jedna z velmi slibných cest v odhalení nedovolených metod, zvláště v oblasti tzv. krevního dopingu. Cílem užívání zakázaných látek je totiž právě ovlivnění biologických parametrů, jejichž pomocí je poté dosahováno lepších výkonů. Náhlý výkyv v počtu červených krvinek je velmi podezřelý a vypovídá o možném užití rekombinantního erytropoetinu nebo krevní transfuse. V minulosti bylo pouze “hrubou ochranou” určení horní hranice hladiny hemoglobinu 180 g/l, kterou zavedla Mezinárodní lyžařská federace, nebo jako další možné měřítko 50% hematokrit používané u Mezinárodní cyklistické federace. Hematologické parametry sledované v biologickém pasu jsou: hematokrit, hemoglobin, počet červených krvinek, % retikulocytů, objem krvinky, koncentrace hemoglobinu. Tyto parametry jsou ovlivněny např. fyzickým výkonem (mění objem plazmy)nebo nadmořskou výškou (ovlivnění počtu krvinek). Proto je načasování odběrů takové, aby v uplynulých 2 hodinách jemu předcházejících neproběhl trénink ani soutěžní událost a rovněž nepředcházel pobyt v nadmořské výšce vice než 1000 m. Rovněž není vhodné ve stejné době užívat metody simulující tuto nadmořskou výšku jako je použití tzv. hypoxického stanu nebo masky. Od ledna 2014 je součástí biologického pasu tzv. steroidní modul, neboli hodnocení poměru testosteron/epitestosteron (T/E). Jeho hodnota nad 6:1 je podezřelá z požití nedovolených anabolických substancí. Hodnota T/E je dlouhodobě interindividuálně stabilní a nekolísá od průměru o více než 30 %. Vyšetření se provádí z moče. V budoucnosti se uvažuje o zavedení 3., tzv. endokrinního modelu, který bude schopen např. potvrdit zneužívání růstového hormonu. Ten je zneužíván atlety pro svoje anabolické a lipolytické vlastnosti a často je použit spolu s inzulinem a inzulinu podobným růstovým faktorem-1. Odběry v rámci sledování biologického pasu se provádí cca 4x ročně a sportovci jsou povinně registrovaný v systému monitorace sledování pohybu ADAMS, kdy musí sami hlásit místa svého pobytu, aby mohli být dostupní k odběrům. Výsledky odběrů jsou vkládány do počítačového modelu, kde je hodnocen očekáváný vývoj parametrů. V případě abnormality je výsledek zkoumání předán skupině minimálně tří expertů, která si může od sportovce vyžádat doplňující informace, např. o jeho tréninkovém nebo soutěžním programu. Rozhodnutí o tom, zda se jedná o nemoc (patologii)nebo doping je skupinou 3 expertů hodnoceno anonymně, a musí být jednomyslné. Jednotlivé sportovní svazy mají s biologickým pasem různé zkušenosti, ale např. cyklistická UCI (Union Cycliste Internatinale) byla v roce 2008 první sportovní federací, která začala s tímto novým přístupem k dopingu pracovat. V roce 2013 bylo do programu biologického pasu zařazeno 954 mužských profesionálních silničních cyklistů a 78 sportovců v ostatních cyklistických kategoriích. Od roku 2008 bylo dohromady 10 cyklistům uložen 2-letý trest zákazu činnosti na základě abnormálních profilů v biologickém pase. Tato metoda je např. jako jediná schopna odhalit autologní krevní transfúzi, tj. transfúzi vlastní krve. Autor: MUDr. Martin Opočenský, Ph.D. Komentáře nejsou povoleny. Štítky: Doping, MUDr. Martin Opočenský, sport
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ČLÁNKY!
